Březen 2008

Save the penguins!

30. března 2008 v 21:05 | AP |  Ďábelské myšlenky
Pamatujete na náš společný výlet Já, Sis & top Děvka? a na celký kurz líbání? Milí pozůstalí, musím prohlásit, že redakktoři Top Dívky jsou AMATÉŘI proti kolegům z "časopisu" nesoucímu název Bravo Girl...Tohle jsem našla na netu, přeji příjemnou zábavu ( pozor, jazyky pouze pro pokročilé, ne že budete zlobit děti! )

Mile deti.

29. března 2008 v 17:32 | Chocolate cake |  Ďábelské myšlenky
Dnes si povime neco o tom jak dulezita je ochrana.
Myslim ze to bylo velmi poucne. Pro zacatek. V pristim cisle naseho sexualniho magazinu se dozvime neco zajimaveho o polohoach. A nejen to.

(x+2) - (y/8+12)...

26. března 2008 v 19:49 | AP |  Cruelty of life
Mate dny kdy vás všechno jebe? Máte dny kdy se podíváte z okna a cítíte jak míra nasranosti stoupla ještě o pár stupňů výš? NE? Gratulujte si…
Začalo to tím, že jsem se vzbudila, vytáhla rolety…a…2 centaky sněhu…jo dííík…První hodinu od 8:55 jsem byla donucena zírat do TUPÝHO XICHTU TY ŽENSKÝ co mě "učí" angličtinu…11:50- rozkošná písemka z matiky ( NENAVIDIM HO!!! ) po níž následovala agresivní hodina tělocviku, čili vzít míč na to, čemu se u nás říká volejbal ( čti odrážená 3C, cílem hry je počítat povedené podání, dnešní výsledek 3:2 ) a mrdala míčem o protější stěnu s pocitem zadostiučinění…
Dojala mě i cesta domů, o níž není nutno blíže referovat.
Jako perlu bych pouze zmínila konstatování že strouhat brambory s čerstvě udělanejma nehtama není úplně dobrý nápad, ale povrchnosti stranou ( ty bramboráky se jako jediná věc dneska povedly, nevyhořeli jsme )
Nadále tu máme jednoduchou matematickou úlohu:
Zítra 15:00 zubař, Letná, v 17:25 Náměstí Republiky, otázkou zůstává CO mám proboha v tomhle debilním časovým intervalu dělat?
A nakonec bych tradičně prohlásila, že počet lidí kteří mi mohou políbit prdel stále narůstá, finální číslo zatím neznámo…
Shall we rest in peace, amen…

Just a normal Thursday :)

21. března 2008 v 10:51 | Apple pie |  Milý deníčku...
Pomalu, ale jistě se ze spojení " náš blog" začíná stávat (s)prosté "můj blog" ( NE můj bloghísek kterej LoWíSkUjU Mošinešky mOooš), a z toho¨to (s)prostého důvodu bych tu mohla začít zveřejňovat zážitky prožité mimo kulturní život s mou drahou třetinou Sis.
Nedokážu se totiž ubránit včerejšímu bohatému večeru, kdy jsme kolem páté hodiny vyrazily se Simou do víru velkoměsta...Sraz na Vysočanech mi připomněl neblaze proslulou trafiku, a tak jsem co nejrychleji zaplula do metra s pocitem, že mě milý/á trafikář/ka nebude chtít odchytit protože přislo nový Bravíčko...
Jak určitě víte, včerejším dnem se nám opět otevřelo úžasné, skvělé a jedinečné Palladium ( hi hip hurá, a tři dny se radujme), a jelikož potřebovalo nalákat lidi kvůli měsíčnímu ušlému zisku, rozdávaly se různé dárkové předměty. Prvním byly sexy rudé balónky, jenž mi podával jakýsi zhruba 17tiletý člověk...Simča si ovšem nenechala ujít příležitost a jako oživot se na něj vrhla ( na balónek, ne na kluka), a tak jsem ten svůj utržila až ve fázi, kdy jsem se došourala o pár metrů dál.
Následovala psychicky náročná dvouhodinovka francouzštiny ( ne, nedělám si srandu, chodim na fráninu a nestydim se za to, mes amis).Cestou zpátky si S. všimla, že kromě balónku s v sedm hodin večer rozdávají také zvadlé luxusní tulipány, a tak nenápadně šla naznačit mladé slečně, že by si také jeden zasloužila. Poté jsme se pokusily dohonim metro, které ovšem zákeřně nechalo nastoupit pouze mě, mojí tašku už ne a S. už vůbec, a tak nastalo chvilkové přetahování.
V mém boji mi pomohl jakýsi "člověk", jeho " kamarád" a jakási "slečna". Člověk s kamarádem byli Italové, kteří okamžitě využili příležitosti že jim někdo rozumí,, a ona slečna byla ženská z Hloubětína, která byla velmi společensky unavena, uměla pár slov italsky a během krátké cesty do Vysočan nám stihla shrnout celý svůj život ( "A pak mě vyhodili, VÍŠ CO???"). Italové byli velmi hodně moc družní ( fujky dujky), naštěstí pochopili že nepochodí. A tak S. pouze schytala ránu do zadku ( bohužel od pochybné dámy), což jí pravděpodobně způsobilo celoživotní trauma, a já se jí nedivím...

Ale lidi nelítaj!

19. března 2008 v 20:09 | Apple pie |  Milý deníčku...
Máte někdy prostě chuť někam vypadnout a dělat to co vás napadne? Se Sis nás napadlo zajit na kafe…na Vysočany…a cestou se stavit v trafice…a koupit si Top Děvku…Milá slečna se courala za mnou, a když jsem došla k okýnku, s neskutečným pocitem sebezapření jsem pronesla " Dobrý den, máte Top Dívku?"…Přičemž můj drahý doprovod prskal smíchy na celou zastávku, samozřejmě to hodila celý na mě…
V teple kavárny jsme roztrhaly igelit, vytáhly vyloženě free, cool a in (čti frikulín) přívěsky na mobil, a otevřely ten zázrak…fotorománu dávám 8 bodu z 10ti, kapitola " poradna" velmi zábavná ( můžu mít sex když ještě nemenstruuji? ), ale VELKÝ kurz líbání ( hmmm...2 stránky) zklamal na celý čáře (víte že se jako dá používat i JAZYK???ale pouze pro pokročilejší!)…Nejlepší byla ovšem dvoustránka s "flirtovacími triky" jako je vykloubit si páteř, vystrkovat hrudník, hodně přirozeně se usmívat ( nezapomeňte ukázat i plomby na stoličkách!) a k tomu všemu se hrabat ve vlasech, sahat si na ucho a stat s rukama v bok s otevřenou držkou...A když to spojíte všechno dohromady vypadáte jako kříženec Quasimoda, žirafy a Dr.House...
A tak jsme zakončily poslední předprázdninový den spojený s písemkou z Heterotrofní výživy rostlin, hraním si na internetové signály, vysílače, chyby a routery a rajskou ve školní jídelně…Love ´n´ Peace J

JEEEEDU NA KOOONI!

11. března 2008 v 19:19 | AP&CC |  Milý deníčku...
Máme to za sebou…pár dní příprav, balení, plánování, stěžování, černé myšlenky, noční můry, těšení a opětovné proklínání přihlášky na lyžařský výcvik. Dopadlo to všechno vyloženě nad očekávání, nejúžasnější týden o kterym se mi ani nesnilo, skvělý lidi ze třídy opět prokázali své kvality, a za to je máme všichni raaaaaadi…
Po příjezdu okamžitě na svah, ověřování snowboardařských kvalit, spoustu padání, nadávání, dalšího padání, kotrmelce, nebezpečně bezpečné pády a podobně. Naštěstí už vleky nejezdily a tak jsme se vyhnuli posměchu okolí (díkybohu).
Další dny probíhaly naprosto úžasně, od rána na svahu ( metr sněhu, lahoda, nebýt nechutných orkánů, docela si to užívám), spousta spousta SPOUSTA smýkaných oblouků ( "musíš trhnout RAMENEM!!!"), neexistující polední klid ("sejdeme se za 15 minut, ani se nepřevlékejte"), další lyžování, ježdění na vleku ( Báro, sme nejlepší a nikdo nám to nevymluví, ale repete už dávat nebudeme…) +volání na muflona ( stepilé zvíře), sjezdování černý na Medvědině hned druhý den ( maaaaaaaaaaaaalej vtip) a konečně návrat do chaty…
Večery předpokládám ani nemusím popisovat, jedním slovem obrovská a nepřekonatelná BOMBA, za zmínku stojí zejména večer poslední, kdy jsme se s kristýnkou snažily dostat aspoň trochu do nálady dvoulitrovou spritu s vínem, bohužel se nám nepodařilo dohnat zbytek osazenstva, a tak jsme se ujaly natáčení opitých spolužáků.
Takže v bodech:
  • Bára byla HNĚDÁ ( a hnědá je nejlepší protože Nutella je taky hnědá)
  • "neznáš jméno Línuše?"
  • "Ja su taky z Moravyyyy"
  • "tohle je můj brácha"
  • Hnědá a Modrej lezou po čtyřech stylem 1. ruka, 5.noha apod.
  • Bára vrací sluneční brýle Fíkovi ( "TY PRASE NEMLUV NA ME!!!")
  • Kuba a ******* (jedna velká cenzura ale bylo to vážně vtipný :D )
  • Extempore okolo R&L
  • "pane profesore já jenom nesu Kristýnce Strepsils"
  • "tebe bolí v krku?"
  • "no…ehm…EH EH JOOOOO"
  • "Holky, neumírejte, já vás du zachránit!"
  • "Romane, tak s kym si šukal?"
Celý lyžák dále doprovázel jeden velkej výkřik do tmy s názvem JEDU NA KONI! Nevěříte? Věřtě…Je to vysoce návykové...
Na konec se musím pochlubit, že jsem se projela sanitkou Do Jilemnické nemocnice, kde jsme si společně s Lusi zajezdily na invalidních vozíčcích a já se ohřála rentgenovými paprsky...Kdyby to někoho zajímalo tak koleno v prdeli jelikož jsem "prudce narazila o sníh"(citováno z lékařské zprávy...Chápete, jedu jedu na sjezdovce a kde se vzal, tu se vzal sníh...strašný...)
Pokud jste dočetli až sem, gratuluji vám ke skvělému výkonu a přeji příjemný den :)

Back in Motion

1. března 2008 v 21:16 | AP&CC |  Milý deníčku...
Další skvělej den, díky Sivo, díky Jolano, "Brácho" a Sista, díky ČD a díky asociaci McDonald´s…Takže to shrneme asi takhle…
- Sraz s Jolčou, odchod do Sivy, vyřízení rezervace na jméno ZUKALOVÁ (jež se nedostavila a ani to nebylo v plánu)
- Čekáme na "Ty dva"
- …stále čekáme
- Dostavení Julči ( bez "něj" ) a oznámení, že zase odchází, jelikož Boží cesty a České dráhy jsou nevyzpytatelné
- Čekáme dál ( příjemně strávené 2 hodiny )
- Stavíme slavobránu, jelikož naše dvojka se dostavila
Následovalo příjemně strávené odpoledne, které zahrnovalo spoustu historek, vtipných vtipů ( víte, co je to nejchytřejší, co kdy žena vypustila z úst? ), pokusy o napodobení masového hrobu ( spoustu rukou, spoustu nohou, hlav a jiných částí těla neidentifikovatelných majitelů ), opětovné hraní si na Boha, kradení peněz a podobně…
Později přesun do MC na Václavák ( strašná štreka během který jsme stihli zmoknout, jupíííí ) a potom sáhodlouhé loučení (v mým případě cca 20 vteřin ).
Takže zase někdy příště, fotky se doufám dostaví později (s mojí drahou polovičkou J)