Duben 2008

Who´s the real idiot, huh?

29. dubna 2008 v 18:17 | AP
Tak aby to vypadalo, že tu něco dělám, ale zároveň vám nevykecala díru do hlavy ( v čemž jsem vyloženě mistr ), tak jednoduše konstatuju, že některý lidi sou fakt divný.
Ať už je to týpek, kterej si suverénně sedne ke dvěma holkám k mekáči a začne to nich hustit ty svoje kecy, pak se hloubavě začte do Shakespeara a nakonec zmizí během 5ti vteřin po záhadném telefonátu ( neděle, s Christynkou na VN ), nebo vyloženě komickej páreček vyloženě komicky se ocucávající při jídle ( tamtéž, v tu samou dobu, pozn. red.: ano, smála sem se hodně, ano, připadám si trapně, ano, ano, ano...ale on jí vážně kousnul do nosu... ), popřípadě taky roztomilé písemky z Matiky a Italštiny + úžasné a vždy naprosto odzbrojující hodiny AJ ( wooltzyng maaatyldaaa, woooltzyng matyyyldaaa )... A každopádně musím zmínit to, že "v poslední době máme v třídnici několikrát zapsáno že chybí jakýsi Brož"...
Taky je možný, že ta osudná chyba bude ve mě a moje okolí je naprosto normální...
Máte hlavu jako pátrací balon? Nemůžete říct, že jsem vás na to neupozornila :)

Music and stuff...

23. dubna 2008 v 18:15 ...and all that jazz
Mám pro vás další ďábelskej objev ( nekažte mi radost něčim jako "Ježiš to je starý", děkuju ) jménem THE KOOKS :)
Pochází z Anglie ( Brighton, pro puntičkáře ) a fungují od roku 2004. Hrajou převážně indie rock, takže taková...relaxační hudba...Pokud vás zajímají jména, tak jsou to Luke Pritchard, Hugh Harris, Paul Garred, Dan Logan, jinak alba se jmenujou Inside In/Inside Out (2006) a Konk ( už je mezi námi týden ). Jen tak pro zajímavost, Název skupiny pochází z písničky "Kooks" od staříka Bowieho. A vadí mi na nich snad jenom to, že název každý druhý písničky zahrnuje slovo Love, You nebo Me...

God Bless USA!

22. dubna 2008 v 21:57 | Chocolate cake |  Ďábelské myšlenky
Dnes se mi dostala do rukou dalsi naprosta picovina beze smyslu.
The Generator figured this would be a good codename for your air strike in Afghanistan:

Silver Shield
byl by z vas dobry terorista?
(a pokud by snad nekdo mel pocit ze sem tu jen od toho abych sem obcas hodila nejakou picovinu...je to opticky klam)

Ti naplácám!

20. dubna 2008 v 19:31 | AP
Roztomilý odpoledne :)
Vylezu z metra a vrhne se ke mě člověk ve středním věku, vzhled naprosto děsivej...Ano, vrhá se ke mě! Proč? Možná ve mě viděl spřízněnou duši, protože v ruce držel plyšovýho modrýho medvěda a začal mi vyprávět o tom, jak mi naplácá ( "Já ti naplácám, Já ti naplácám" ). Zbytek odpoledne se tudíž nesl kromě strandartního vývoje v duchu "já ti naplácám". Možná vám to přijde divný, ale mě to vážně dostalo :D

Just because your life is boring...

19. dubna 2008 v 15:04
Není o čem psát, vážně, nejde o krizi spisovatelskou, ale spíš naprosto všední dny, a já naivně nepředpokládám, že by někoho zajímalo, jak jsme byly znasilňovat Letňany nebo jak jsem si dala fakt skvělý kafe...
A proto se vám pokusím přiblížit jednu velmi zajimavou osobnost, která se objevila v mém životě a je naprosto jedinečná, neopakovatelná a originální a nebudu ji jmenovat...
Každou středu a čtvrtek vpluje do třídy se spožděním minimálně 5-10 minut a potom mluví, mluví a mluví. Obávám se, že jde o ukázkový případ schizofrenika, protože její chování je naprosto nevyzpytatelný a je docela adrenalin hádat, jak se bude chovat zrovna dneska.
Abych to nějak přiblížila, jenom pár poznámek z hodin:
13.3.2008- skvělá nová paní, vypadá, že práci vážně rozumí, všeobecné nadšení, spíš než o výklad jde o přednášku z VŠ
19.3.2008- Změna režimu, diktování zápisů do sešitu jako pro pátou třídu, dokonce nás upozorňuje na závorky, středníky i čárky. Tečka.
20.3.2008- Paní profesroka se na hodinu prostě nedostavila
2.4.2008- "Demokraticky" si odhlasujeme, že za pozdní příchody a drzé chování budeme platit finanční pokuty, protože, přiznejme si to narovinu, pětka, zápis do třídnice ani ředitelská důtka nikdy nikoho nic nenaučily. Polemika o úrovni školství v Albánii, vlna nevole a spousta protestů, zvednutých rukou, poznámek a nadávek
9.4.2008-ani zmínka o předchozí hodině, kormě poznámky aby se Martina nad sebou zamyslela, dostáváme první úkol týkající se osnov učiva pro první ročník středních škol
16.6.2008- Začínáme dohodou o klasifikaci, přes polemiku o klesající úrovni gymnázií ( stejná jako ZŠ, prostě na VŠ nemá nikdo z nás šanci se dostat ) se dostáváme k tomu, jak paní profesorka skládala zkoušku ze staroslověnštiny a pokuřovala s kamarádem nad košem
17.4-2008- Začínáme otázkou jak bude vypadat první ( a poslední ) test, dostali jsme se k hypnóze. Paní prof. nás neustále o něco pěkně prosí, hledá a nahází jádro pudla
Pár skromných poznatků. Neustále pochybuju, že někdy z toho předmětu odmaturuju, i když tu maturitu potřebuju. Tahle paní mě jednoduše okouzlila a neskutečně mě fascinuje :)

Step Up 2: The Streets

13. dubna 2008 v 19:51 | AP |  ...and all that jazz
Eh, tak upřímně řečeno, nevím, proč do toho kina chodím...Je to zbytečný...Ztráta peněz, času, nálady a kdoví čeho ještě...
Takže po tom co jsem viděla jedničku ( která byla dějově jedna velká blbost ale aspoň ta hudba se dala sem tam poslouchat ) jsem očekávala aspoň pokus o napodobeninu. Ani toho jsem se nedočkala, bylo to něco děsivýho a na filmu mě zaujaly jenom záverečný titulky ( ty fakt stály za to, líbily se mi, nekecám, ale uznejte, že čekat 90 minut než se konečně probudíte je nevýhodný), odrovnala mě závěrěčná scéná kde se dvě "hlavní" postavy minutu okousávaj ve strašným slejváku a všichni kolem tancujou. Chyběli už jeno motýlci, něco velkýho, chlupatýho a růžovýho a spousta optimistických tváří.
K ději asi jenom to, že jde o klasický příběh chudý holky ( s výstřihem...a tím myslím vážně výstih...) a bohatýho kluka ( a vážně byl BLONĎATEJ, a měl nepřirozeně bílý zuby a hnědý oči a byl tak únavně dokonalej a čestnej až sem se smála...a na hlavě měl tvrdej hopperskej cap...tomu říkám originalita...), z prvního záběru pochopíte jak film dopadne, vedlejším dějem je soutěž tanečních crew, asinějaká snaha o to ukázat, jak strašně tvrdej je život na ulicích a jak to maj všichni těžký ( nechyběly zlatý řetězy, spousta rovnejch kšiltů a jiný hustý nigga věci )...
Čili jestli toužíte vyhodit ( nebo nechat za sebe vyhodit) 129 peněz za to, že uvidíte jak moc pěkně tancujou nebo se roztomile zasmějete nad demencí děje toho filmu, vyražte do kina :)

...a objevila Ameriku :)

8. dubna 2008 v 15:30 | AP |  ...and all that jazz
Pravděpodobně zažívám něco jako hudebníkrizi, protože v poslední době poslouchám vyloženě každou kravinu která mi přijde pod ruce ( La4 počínaje a Fall Out Boy konče), a tak se mi pod ruce dostala i Dánská skupina nesoucí hrdý název DÚNÉ. Věkový průměr je kolem 19ti let, skupina se skládá ze 6ti kluků a jedné slečny, hudební styl neurčitý ( punk, britrock??? osobně mi to připomíná The Cops ). Prozatím vyšlo jedno jediný cédo "We are in there, you are out here''.

Mirror, mirror on the wall...

6. dubna 2008 v 15:35 | AP |  Cruelty of life
Proč se vám v jednu chvíli začne všechno srát, když máte pocit že lepší to být nemůže? Proč vás někteří lidé nutí mít nejen sebevražedný sklony, ale i myšlení masovýho vraha? Proč vás nutí přemejšlet o tom, čemu se občas dá říkat život? A hlavně, proč vás nutí dělat ze sebe ňáký zasraný emo, který si stěžuje úplně na všechno a má pocit, že mu všichni ubližujou? PROČ? Může mi někdo dát jednu racionální odpověď?

Ma come no???

2. dubna 2008 v 20:35 | AP |  Cruelty of life
Možná trpim něčím, co by se dalo označit za mladickou demenci, poruchu soustředění a cholerický záchvat spojený s neovladataleným smíchem...
"Je mi dvakrát tolik, kolik bylo tobě, když jsem byl ve tvém věku. Až ti bude tolik, kolik je mě, dohromady nám bude 90 let. Kolik je tobě a kolik je mě?"
...nezdá se vám někdy, že někteří lidé toho po vás prostě chtějí moc?

Jak se vám sedí?

1. dubna 2008 v 15:31 | AP |  Milý deníčku...
Okolnosti mě nutí zmínit se alespoň krátce o předchozích dvou dnech (today, tomorrow, trabant...).
Včerejšek by neměl chybu...Kdyby se na rozvrhu neobjevily kromě dvou hodin chem. laborek další tři suplovaný od Pí. prof. Švagrové. Fenks Gót za omluvenku v tašce, fekns very máč...Večer strávený v růžovoučkých šatičkách ( je to kurva lososová! ) byl velmi vyčerpávající a nudný a z lodiček mě bolí nohy a celkově plesy sou na hovno, nechoďtě tam :)
Dnešní ráno bylo ve znamení vyžehlenosti (!), následovalo krásné aprílové dopoledne...
Ekšn nambr wan: bílá nechutnost na židli Lukáše, bohužel prokoukl tento naprosto nenápadný a ďábelský plán, tudíž jsme tuto židli vyměnili za Ondrovu. Nezklamal, a já se infantilně válela smíchy na lavici ( jo, je to vyloženě tím prostředím, vážně nejsem blbá ).
Ekšn nambr tjů: lublikáč ( ptáte se odkud? Kde se vzal, tu se vzal-u žužu, nezbytnost do kabelky ), opět na Lukášově židli, tentokrát dábělskou myšlenku neprokoukl, následovaly další infantilní citoslovce smíchu, Lukášův nepřekonatelnej flek na prdeli vyzdvihnutý tím, že musel k tabuli :)
Další Krutý Ekšns se nekonaly, vyčerpali jsme se naší neuvěřitelnou originalitou a vtipností, a já se pouze ptám, co na to Jan Tleskač?