Květen 2008

Gettin´ hot, isn´t it?

30. května 2008 v 19:37 | AP |  Cruelty of life
Budete-li se pokoušet nalézt poitu tohohle "článku", můžete to vzdát rovnou, prozradím Vám že žádnou nemá. Prostě mám jenom potřebu něco sem napsat, protože článeček o frantíkách je trapnej už sám o sobě, asi jako tenhle celej "blog".
Teploty de stále zvyšují, můj tlak ( obvykle nízký ) taktéž díky přítomnosti/nepřítomnosti některých osob...Míváte někdy pocit že by den měl mít zhruba 48 hodin a týden minimálně 14 dní, protože jinak nemůžete nic stihnout? Je tolik věcí, který bych chtěla udělat, tolik míst, kam bych chtěla jít a hodně lidí se kterýma by se tohle všechno dalo podnikat...A připadám si jako strašná čubka když pořád listuju ve svým ubertrapným ( předpona uber se mi prostě líbí, je to strašně kůl a in a frý ) diářku a přemýšlim, jak bych mohla něco přesunout, posunout nebo nedej bože zorganizovat (!). Nedaří se, bohužel, a je moc velký horko ( to horko, na který čekám celou zimu, hnusnou břečkovitou zimu, to horko, na který sem se tak těšila ) na to, abych nad tím přemýšlela.
Teď už jenom malou kulturní vložku-většina mých známých je už seznámena se seriálem "My name is Earl" (ano, zase sem poslední, fajn)...v "dnešním" díle mě pobavilo hlavně tohle...
"Try to call Karma, maybe he´ll come and help us!"
"Come on, it´s Karma, not Lassie!"
...pro někoho možná ze slabšího, ale možná se i já začnu zamýšlet nad svojí karmou a udělám si seznam všech věcí, kterýma sem někdy někomu ublížila. A začnu s tím hned zítra. Možná.

Voulez vous coucher avec moi?

20. května 2008 v 14:03 Milý deníčku...
Podrobný report, který vás pravděpodobně vůbec nezajímá, nezajímal a zajímat nebude, a asi ho nikdo nebudete čist, ale já ho sem stejně napíšu, abych nezapomněla, jak úžasnej skvělej a krásnejch pár dní se dá prožít :)
Výměnnej pobyt ve složení Já/Síma, dětičky ze soukromý školy from Stodůlky ( cca 13-14 let ) a gruppa francouzů de Lyon, trés, trés amusant, věk okolo 18ti...
Ač sem měla nervy, za ten týden sem poznala spoustů skvělejch lidí, naučila se transformovat anglicko-francouzskou hatmatilku do normálního jazyka, spoustu nových slovíček, naoplátku jsem naučila francouzsku francouzskou písničku kterou neznala, a celkově si úžívala těch několik dnů volna, kdy potkáváte pořád jenom samý nový lidi, vůbec nikoho neznáte a přesto si s těma lidma dokážete povídat .
Camille byla neskutečně milá, skvělá, a když se mi poslední večer v mekáči rozbrečela protože jsem jí koupila plyšáka, docela mě to dostalo. Ona je něco jako chundelatý roztomilý mládě pandy s těma upřímnejma očima a při pohledu na ni máte prostě chuť ji samou láskou umačkat ( ne, nejsem lesba, masochi/ysta ani nic podobnýho )
Ostatní frantíci typu Charlotte, Florian, WILLIAM(!!!), Vincent, Julie, Maxim, Castro, Tomas nebo Laura byli trés trés mignon, trés trés gentil a trés trés úplně úžasný.
Nevěřili byste, že i s lidma který sou v průměru o 3 roky mladší než vy si máte co řict? Já jo, a ač mi zezačátku krapet pili krev, nakonec nelituju toho že sem s nima prokecala hodiny a hodiny, až na vyjímky ste fakt skvělí :)
Ze zážitků se nedají vybrat ty nejlepší, ať už žebrání s Maximem, hraní na schovku, podepsaná prdel Floriana ( ale povedla se mi! ), úžasnej slejvák na Hradčanech ( díky bohu za něj ) nebo cesta z Krumlova ( ona tu neni! zastavte! a slečna marta si v poklidu spala vzadu v autobuse v příjemné společnosti ).
A tak pořád ještě ve skvělé náladě píšu tyhle trapný ódy na to jak je svět krásnej a vůbec se za to nestydim, předpokládám že vystřízlivění přijde rychle ( prokupkova boduje! ), ale co, je me souvenir de vous á jamais ( fajn, minimálně do příštího týdne ).
Doufám, že si návštěvu tohohle malýho města v týhle malý zemi ve střední Evropě Lyonovci pěkně užili, jelikož v Praze až k ránu se chodí spát. Praha není jenom most a hrad. Praha je matka měst a nálad :)
P.S.:Jinak slibuju, že až někdo zase přijde s podobně šáhlým nápadem přidat se k takovýhle akci, nebudu to hrotit, prostě se tam napíšu...A už nikdy si nebudu stěžovat na naší školní jídelnu, studentům ze Stodůlek je mi vážně líto...A taky budu na všechny milá a hodná jako doteď (! :D !), protože komunikativnost se vyplácí :)

Tristan & Isolda

7. května 2008 v 19:39 | AP
Po dlouhý době sem se dostala za kulturou, a to ne z důvodu že bych byla nějakej kulturní břídil, ale prostě proto, že i když je v Praze asi bambiliarda různejch divadel, shánět lístky je boj. Strašnej, nerovnej, komerční, buržoazní, agresivní boj ( fajn, jsem lína vyzvednout lístky, přiznávám ).
Určitě jste viděli/slyšeli/ochutnali/apod. plakáty na Tristana a Isoldu v ABC. Nebudu Vám popisovat děj, kdo nezná, pravděpodobně znát nechce, a kdo chce, najde si cestu.
Nejsem divadelní ani jiný kritik, pouhý a ubohý divák, ale podle všech těch představení co jsem viděla bylo tohle jedno z těch lepších. Příběh relativně nudnej, ale zpracování božský ( fajn, Prachař je božskej ), vtipný ( Prachař byl vtipnej ) a celkem slušný porno na prknech co znamenají svět.
Takže celkově mi večer zkazilo jenom to, že na tý posraný Vysočanský zrušili jízdní řády o 3 dni dřív a já v rámci zvykání si na to, že mi cesta z centra domů nebude trvat 15 minut ale hodinu, jsem si počkala na bus 34 minuty. Děkujeme dopravní podniky, děkujeme mocinko MOC!
Na závěr anketní otázka: Chodíte do divadla? Připadám Vám úchylná když tam chodím dobrovolně? A co na to Jan Tleskač? J