Srpen 2008

Count the sheep, man!

29. srpna 2008 v 11:26 | AP
Už jen jeden jedinej víkend mě a studující třetinu týhle země dělí od konce světa. Možná už jsem to zdůrazňovala...Ale NECHCI TAM! Vážně tam NECHCI! Nechci vidět obličeje profesorů, kteří se budou tvářit jako bych jim právě ukradla Vánoce. Nechci vidět učebnice a (nedej Bože) sešity, tužky, propisky (nevedu, ale našla sem jich pár z minulýho roku, který rozhodně nejsou moje, tudíž se majitelům omlouvám, vrátim). Nechci ani myslet na kupování sešitů do chvíle, kdy se neodvratitelně prokáže, že ta škola vážně začala.
Většina lidí se těší do školy na přestávky a na lidi v nich figurující. I já se na tohle někde hluboko (hodně hluboko v tý největší a skrytý hloubce duše) těšim. Těšim se na Žužu s Martinou, který budou minimálně předstírat, že mne rády vidí. Těšim se na Ondru (protože mi donese ten film, že?) a těšim se na Adélu, se kterou sou ty cesty prostě jedinečný. Těšim se na malou Bájunku, která se bude usmívat i na Báru a její šílený storky. Na Chris s W, jak budeme při hodinách vzdychat a koulet očima, ale jinak se k určitým věcem vyjadřovat nebudeme. Samozřejmě se těšim na Símu, prostě proto, že je to Síma. A nakonec se určitě těšim na Naty a jeji ofinku, Lucku a naše chorály nebo na svojí spolusedící, kterou sem za léto viděla dvakrát (nafackuju si, ano).
Na druhou stranu se netěšim na obličeje, který se budou tvářit jakože sem to nejhorší, co je 1. září potkalo. Doufám, že jich nebude moc.

Máj

27. srpna 2008 v 10:22 | AP |  ...and all that jazz
Je to dobrý, běžte na to.
Film mě utvrdil v tom že Mácha nemá s romantikou vcelku nic společnýho, byl to sadista s perverzními sklony, Jarmila byla děvka a bejt jí, jdu se zastřelit a vezmu to přes rybník s provazem v ruce. Hynek byl docela slušnej pedofil a Vilém byl takovej chudinka trouba kterej doplatil na všechno.
Tohle veledílo mi konečně osvětlilo jak probíhá lámání v kole. Uvědomila jsem si že jsem to vlastně až tak nutně vědět nepotřebovala.
Za zmínku stojí hlavně Tříska, ten člověk je prostě dobrej hodně moc.
Má to asi hodinu, je to krátký, běžte na to :)
Mimochodem, když se Support lesbians snaží, je to dobrý. Když se snaží moc, je to děs.
(Jo, a pokud si přečtete kritiku na csfd, má to 45 prcnt. Asi podruhý v životě nesouhlasim.)

Zpět ke kořenům

22. srpna 2008 v 11:26 | AP |  Milý deníčku...
Absolvovala jsem rodinnou návštěvu. U babičky. Bylo to dlouhý ale relativně zábavný, na Moravě se člověk málo kdy nudí. Navštívila jsem svojí rodnou vísku (ano, i já jsem z vidlákova), bylo to fajne, dobre a krasne ( fajně po moravsky, ňi?, vyslovuj kratce ), i když moje vzpomínky se točí maximálně okolo vojenskýho bytu 2+KK.
Účastnila jsem se strašně ďábelský akce v Rožnově pod Radhoštěm, kde sem se nadýchala trochy toho folkloru a zase mi to na pár let stačí, strašně se přecpala frgálama ( brambory a zelé, živobytí celé, není to vtipný? :D ) a taky mi to na pár let stačí.
Nesmím opomenout ani výrazný zážitek ze šplhání na Lysou, ze který se de hůř dolů než nahoru, nebo to, jak jsem po pěti letech konečně viděla bratránka, který mě přivítal slovy "nazdar špunte" ( pomsta bude)...
Toť vše z mých pohnutých několika dní mimo Čechy J

The Muffin Baker

21. srpna 2008 v 13:12 | AP |  Ďábelské myšlenky
Jsem na sebe hrdá. Ještě to musim dopilovat, ale premiéra nedopadla tak strašně...

Sweet 16

5. srpna 2008 v 11:17 | AP |  Milý deníčku...
Už je mi 16 (náhodou, taky, už...nejsem poslední...). To znamená že už rok mám v peněžence občanku. A to je tak nějak všechno, narozdíl od patnáctin se tenhle posun prostě neprožívá, neznamená to žádný změny.
Mohla bych začít bilancovat, co se za ten rok změnilo. Vůbec nic, upřímně. Ale byl to krásnej rok života, nestěžuju si.
Bohužel ani v mezidobí 4.8. 2007-4.8. 2008 jsem se nenaučila:
chodit po laně, kreslit schodistě jedním tahem, nezkusila sem si seskok padákem ani bungee, neumím teda ani krát na kytaru, portrétovat ani kreslit karikatury, neumím skákat šipku, psát strašně rychle všema deseti na stroji, neumím plynule čínsky ani s mandarinským dialektem, neumím si v rekordní rychlosti zašněrovat tkaničky v botách, nikdy jsem nepila pińa coladu, nepřečetla jsem Deník Anny Frankové ani Utrpení mladého Werthera, neslyšela jsem ani jendo celý CD od Nirvany, neviděla jsem film V jako Vendetta a nikdy jsem nebyla v Euro nails nechat si udělat gelový nehty.
Je toho hodně co všechno jsem ještě neudělala. Ráda bych to stihla.
"Milá Martičko, k narozeninám Ti přeju plno krasy, koktejliku a gangsta kamaradu. zadny zlomeny nehty, bolehlav a dylinky. Hlavne ale hodne lasky a stesti". Tohle přání mě potěšilo asi ze všech nejvíc, děkuju :)